Co přináší mobilní síť 5G?

Pět generací

Jak už samotný název téhle technologie napovídá, mezi její předchůdce patřily čtyři odlišné generace připojení. První generace představovala analogové mobilní připojení. Průkopníkem prvních digitálních mobilních technologií, jako je CDMA, GSM či TDMA, pak byla druhá generace, nesoucí označení 2G. 

3G technologie naopak přinesly nástup rychlostí od 200kb/s až o několik megabitů za sekundu, zatímco 4G technologie, jako je WiMAX či LTE, dosahují stovek megabitů za sekundu, v některých případech jde dokonce o rychlost v řádu gigabitů.
A pak tady máme nejnovější technologii 5G, která přichází s dalšími možnostmi připojení, zvyšováním rychlosti a snižování latence, tedy doby, která uplyne mezi akcí (zadáním požadavku v podobě provedení jakékoliv akce na síti) a reakcí (splněním požadavku v podobě odezvy sítě). 

Pokud bychom se chtěli blíže podívat na fungování 5G sítí, pak zjistíme, že na rozdíl od dosavadních technologií bude spektrum pro 5G sítě rozděleno do tří radikálně rozdílných kmitočtových oblastí, což je vlastně základním prvkem této atraktivní moderní technologie. Podle zvoleného frekvenčního pásma se 5G sítě dokáží přizpůsobit určitému nasazení z hlediska rychlosti připojení, či dosahu signálu.

Jak to tedy bude vypadat v praxi?

    •  Nižší část kmitočtového spektra, které reprezentuje oblast frekvencí do 1 GHz, nabídne uživatelům vynikající pokrytí a penetraci signálu. Mezi jeho nedostatek ale patří limitována přenosová rychlost (100 Mbps). 

    • Střední část kmitočtového spektra s rozsahem 1 až 6 GHz potom představuje jistý kompromis mezi přenosovou rychlostí (až do 1 Gbps) a dosahem, který úměrně klesá s rostoucí frekvencí.

    • Nejrozsáhlejší část kmitočtového spektra pak zahrnuje oblast vyšší než 6 GHz (označována jako „mmWave“) a počítá se u ní s velmi vysokými přenosovými rychlostmi řádově až do 10 Gbps s extrémně nízkou odezvou připojení. Naopak omezen je tady ale dosah signálu a jeho penetrace. Ideální je tahle část proto pro méně rozsáhlé prostory (například kampusy, kancelářské prostory apod.), kde je možno realizovat hustší nasazení vysílacích stanic (tzv. BTS).

Co nám mobilní síť 5G přináší?

Jak už jsme zmínili výše, jde zejména o neuvěřitelnou rychlost připojení, na kterou jsme si u předchozích generací netroufali ani pomýšlet. V praxi se tak budeme těšit z rychlejšího stahování, komfortnějšího streamování živého obsahu a vyšší kvality videohovorů. 
Dalším specifikem a výhodou, kterou s sebou 5G síť přináší, je jistě technologie zvaná internet věcí, neboli IoT. Síť páté generace totiž umožňuje přenos dat mezi přístroji, které budou umět komunikovat jak s člověkem, tak mezi sebou. Toto už je v současné době možné, ale 5G síť sníží latenci přenosu informací, takže přístroje mezi sebou budou komunikovat rychleji a bezchybněji.

Absolutní novinkou jsou tzv. holografické hovory, které vůbec jako poprvé u nás realizovala společnost Vodafone. Na Minulém Karlovarském festivalu zástupci firmy převedli do 3D podoby Milana Zíku, víceprezidenta Vodafone (více informací o prvním českém holografickém hovoru se dočtete v oficiální tiskové zprávě).

Každá mince má dvě strany

S každou novou technologií jsou ale kromě výhod spojeny také jisté nedostatky. U 5G sítě je to horší dostupnost skrze pevné překážky (například zdmi, stromy). Bude proto nutné vybudovat hustější síť vysílačů, což rozhodně nebude patřit mezi nejlevnější akce.
Jistou nevýhodou jsou i vyšší požadavky na technologie (např. mobilní telefony), které budou 5G síť ovládat. Tyto přístroje jsou v současné době poměrně drahé. Do budoucna se ale počítá s jejich zlevněním, což udělá 5G síť ještě dostupnější…