Správné rozhodnutí záleží na konkrétních lidech. Solidní nájemce spolehlivě zaplatí svoji spotřebu přímo dodavateli. Naproti tomu po nezodpovědném neplatiči zůstanou problémy.

Nájemce bydlí v cizím domě nebo bytě, jehož majiteli platí smluvené nájemné - za prostory, soukromí, vybavení apod. Přitom využívá elektřinu a teplo (obvykle zemní plyn), které mu distribuční soustavou posílá odpovědný dodavatel. Vyvstává tedy otázka, komu a jakým způsobem má platit za energie.

Paušál pravděpodobně někoho ošidí

Nejjednodušší bývá, když nájemce uhrazuje majiteli všechno dohromady. Pravidelně posílá smluvený paušální poplatek, kterým se odměňuje za poskytnuté ubytování a související služby. Obě strany jsou následně vyrovnané, více nemusejí řešit, a proto ušetří čas. Tento model vyhovuje především bohatým lidem, pro které stokorunové nebo tisícikorunové částky nehrají roli.

Ale pokud přepočítáváte každou stovku, buďte opatrní. Ceny a individuální spotřeba se průběžně mění, takže výsledný účet od energetické společnosti bude pravděpodobně (trochu) jiný, než očekáváte. Na paušálním poplatku zřejmě někdo prodělá - buďto nájemce, nebo majitel. A jednostranná nespravedlnost, přestože byla způsobena čirou náhodou, vzájemným vztahům neprospívá.

Zprostředkovatel obětuje svůj čas

Můžeme zvolit složitější, ale férovější cestu. Nájemce bude platit pevné nájemné, a navíc vždycky majiteli přidá zálohu na energie. Následně dostane zpátky přeplatek, nebo dorovná nedoplatek - podle toho, jaká přijde výsledná faktura od dodavatele. Účty budou do poslední koruny vyrovnány, nevznikne sebemenší důvod pro křivdu.

Majitel pronajímané nemovitosti však ztratí drahocenný čas, když bude přepočítávat zálohy, kontrolovat faktury a bankovní účet, případně urgovat opožděné plátce a přeposílat přeplatky či nedoplatky. Kvůli předem neznámé částce obětuje celé hodiny. Navíc účty od energetických společností chodí obvykle jednou za rok. Mezitím může nájemník zmizet, neznámo kde, nehledě na svůj eventuální nedoplatek.

Proč (ne)přepsat energie na nájemce

Zbývá ještě jedna alternativa. Majitel dovolí nájemci, aby elektřinu a zemní plyn přepsal na sebe. Obyvatel pronajímaného objektu uzavře smlouvu s vybranou energetickou společností, se kterou potom bude komunikovat na přímo. V ideálním případě samostatně odešle všechny předepsané zálohy, přijme přeplatky nebo uhradí nedoplatky. Spravedlnosti bude učiněno zadost, zatímco majitel ušetří čas.

Ovšem žijeme ve složitém světě. Někteří nájemníci jsou slušní a solventní, ale na jiné bohužel není stoprocentní spolehnutí. V krajním případě mohou přestat platit zálohy a tiše odejít, jakmile bude odpojena elektřina či zemní plyn. Teoreticky nesou odpovědnost za svoje dluhy. Ale pokud mezitím majitel nechce nechat svůj byt vybydlený, musí zaplatit řádově tisícikoruny, aby odpovědná energetická společnost připojila zpátky elektroměr a plynoměr.

Každý scénář má svá pozitiva, i negativa. Každopádně máme na vybranou, od koho budeme elektřinu a zemní plyn kupovat. Zatímco centrální teplárny mají ve svých regionech monopolní postavení, a jejich energii obvykle nelze přepsat přímo na nájemce.

Petr Woff