Smartphone a zlozvyky

Smartphone má už v podstatě každý, a s touto chytrou věcičkou přichází kromě zábavy také řada zlozvyků, kterých se prostě nedokážeme zbavit. 

Fotíme si jídlo

Kdo ví, kde se tento fenomén vlastně vzal. To, že jsme dříve jídlo prostě snědli a pochválili, už dávno nestačí – nejlepší je vyfotit si ho na památku! A po vzoru správného hipstera fotku upravit nějakým dechberoucím efektem, přičemž se pak rozplývat nad pochvalnými komentáři poté, co fotku zveřejníte na všech dostupných sociálních sítích. Vy jíte jídlo? Jak úžasné! Lajk!

Argumentujeme přes SMSky

Tvrďácká hláška „řekni mi to do očí“ se za posledních pár let zregulovala na frajerské „napiš mi to do očí.“ Snažit se někoho přesvědčit přes SMS je sisyfovská práce, zvlášť když vždy existuje možnost dotyčného odbýt s tím, že jste si SMS nepřečetli. Ve skutečnosti vám zpráva sice došla, ale jelikož vás rušila při hraní Pokemon GO!, tak jste ji prostě odklepli. Šéf otravuje zrovna ve chvíli, kdy máte Charizarda na dosah, a zbývají vám tři pokébally!

Pózujeme při focení

Ne, my prostě nechceme na fotkách vypadat přirozeně. Místo toho se všelijak nakrucujeme, zaujímáme prapodivné pózy, a po každém vyfocení vybafneme se slovy „ukaž mi, jak tam vypadám.“ No, a když na fotce vypadáme hrozně, trváme na tom, abychom se vyfotili znovu. A tak pořád dokola, dokud se po dvousté fotce nakonec rozhodnete, že ta první byla vlastně nejlepší. Ale počkat, tu už jste smazali? Tak jedeme znovu od začátku!

Voláme ve výtahu

„Haló? Haló? Já tě vůbec neslyším! Sakra, tady není signál, já ti nerozumím!“ Proč vlastně chodíme do výtahu, když voláme? To, že v něm v 99% není signál, přece víme všichni. I tak to ale děláme. Nejhorší je, když se s vámi veze ještě někdo jiný, kdo neustále obrací oči v sloup a v duchu si říká, jak může být někdo tak natvrdlý.

Jsme pohlceni Facebookem

Je půl dvanácté večer a pro dnešek již počítače bylo dost. Vypínáte obrazovku, zalehnete do postele… a vezmete si mobil, kde začnete horlivě kontrolovat Facebook, od kterého jste právě odešli. Kdo ví, třeba vám za těch 15 vteřin někdo napsal něco důležitého, a vy byste to prošvihli. Otevřete aplikaci, a hele! Měli jste pravdu, ikonka upozornění rudě září! Plni očekávání na ni kliknete. „Pepa Novák vás zve ke hraní Papa Pear Saga.“ Hm, tak nic.

Nevypínáme si zvonění

Kino, ordinace, pohovory, návštěvy u známých a další situace, kdy bychom si měli vypnout zvonění, nás absolutně netankují. Je pozoruhodné, jak jsme jakožto lidstvo proti tomuto upozornění odolní. Samolepky s přeškrtnutými mobily na vstupních dveřích, písemná upozornění na nástěnkách, výzvy k vypnutí mobilu před začátkem filmu v kině. Kdepak, to nehrozí. Náš mozek se tyto výzvy naučil dokonale ignorovat.

Duck face

Předzvěst apokalypsy přineslo špulení rtů na fotkách, takzvaný duck face, v češtině známý jako „kačeří ksicht“. Tento fenomén se rozšířil natolik, že ho Oxfordský slovník dokonce zařadil do svého seznamu jako nový výraz! Skutečností je, že pokud vidíte někoho na fotce dělat duck face, můžete si být na sto procent jisti, že nevyjadřuje své skutečné emoce. Více hraný obličej byste totiž hledali jen těžko. Regards.